Emise z výkalů skotu jsou nižší než se myslelo

 

 

Nový terénní výzkum provedený na pastvinách v Irsku ukázal, že emise dusíku způsobené vyměšováním hospodářských zvířat jsou nižší, než se doposud předpokládalo. To by mohlo mít pozitivní vliv na vnímání pastevního způsobu chovu skotu a další býložravých přežvýkavců, kteří jsou v posledních letech stále častějším cílem kritiků upozorňující na jejich údajně vysoce negativní vliv na klima. Projekt se zaměřil na měření oxidu dusného (N2O) z moči a exkrementech skotu v různé roční době a na různých typech půd.

Projekt, který vedla výzkumná pracovnice Teagasc Dominika Krol, prokázal, že průměrné emisní faktory oxidu dusného jsou podstatně nižší, než výchozí emisní údaje se kterými pracuje mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC – Intergovernmental Panel on Climate Change). Emise oxidu dusného na vnitrostátní úrovni se počítají vynásobením zemědělské činnosti, v tomto případě N vylučované zvířaty, emisním faktorem (EF). Úroveň oxidu dusného pocházejícího z exkrementů uvolňovaných do atmosféry ve formě skleníkových plynů je odhadován ve výši 2 %. Irský výzkum však ukázal, že podobný zjednodušený pohled má značné trhliny. Podle Dominiky Krol jsou totiž úniky dusíku do atmosféry ovlivněny mnoha faktory jako jsou srážky, teplota, půdní vlhkost či zda jde o dusík vylučovaný močí nebo výkaly. Nelze jej tedy paušalizovat na jedno číslo. Nejnovější projekt zjistil, že průměrné emisní faktory jsou u dusíku z exkrementů skotu 0,31 %, v případě dusíku z moči skotu pak 1,18 %.

Výzkumníci poznamenali, že původní informace o skleníkových plynech v zemědělství ukazovaly, že až 41 % oxidu dusného z irského zemědělství pochází z moči a výkalů pasoucích se zvířat. Na základě nového výzkumu byl však tento podíl snížen na přibližně 23 %. Výsledky tedy jasně demonstrovaly, že pastevní způsob chovu skotu produkuje významně nižší emise, než se původně předpokládalo. Navíc, i díky rozdílům ve vylučování oxidů dusíku v různé době a na různých typech půd může cílený management pastvy přispět k dalšímu snižování těchto emisí. Například dobu pastvy lze upravit tak, aby se prodloužila na dobře odvodněných půdách a naopak se omezila na špatně odvodněných vlhkých pastvinách, kde je v podzimním období podle výzkumu uvolňování do atmosféry nejvyšší.

06.05.2020,  Kamil Malát , ČSCHMS